Velikonoční rychlovka

Nevím, jak se to stalo, ale Velikonoce mě letos překvapivě překvapily. Jelikož každoročně posílám vlastnoručně vyrobená velikonoční přáníčka a nechtěla jsem ani letos přerušit tradici, potřebovala jsem vymyslet přáníčka, která nebude problém vyrobit v počtu 24 kusů za jedno dopoledne. No ... téměř se to povedlo. Musela jsem přitom obstarat nemocné děti, dvě várky prádla a vaření, tak se mi to protáhlo do třetí odpoledne, ale mám hotovo! I s vnitřním popiskem a nadepsáním obálek. Celkem mě výroba 24 velikonočních přání zabrala 5 hodin a to je i na mě rekord :D

Na papír jsem si černým fixem nakreslila ptáčka, kterého jsem v programu upravila a vyřezala na plotru v šesti jarních barvách. 

Jako podklad jsem zvolila akvarelovou čtvrtku. Celou čtvrtku jsem natřela bílým gessem, na to jsem přes šablonu puntíčků nanesla strukturovací pastu. Po každém kroku jsem čtvrtku vysušila horkovzdušnou pistolí. Na takto upravený podklad jsem vyšvihla tři barevné šmouhy pomocí distress inkoustů (akvarelové barvy bohužel nevlastním, ale co není snad brzy bude). Pro efekt jsem šmouhy přestříkala sprejem se zlatým pigmentem a "pokaňkala" černým a bílým inkoustem.

Tak trochu manufaktura :)

Použité pomůcky:

Ještě zvýraznit okraje čtvrtky v barvě nalepeného ptáčka, přilepit ptáčka a celé vlepit na základ přání. Snad se obdarovaným budou líbit :)

Pár vyřezaných ptáčků nám ještě zbylo, tak jsme z nich vyrobili zápichy do květináčů :)

Krásný kreativní den všem a radostné Velikonoce :)

Jak jsem pekla enamelky

Všechno to vlastě začalo tím, že mi z přípravy zelinkavé svatby zbyl načatý pytlík zažehlovacích korálků. Kdysi jsem někde slyšela o tom, že se z korálků upečením v troubě dají vykouzlit enamelky. Moc jsem tomu nevěřila a doufala alespoň v "donutky", ale ono to fakt funguje a jsou k nerozeznání od skutečných enamelek!

Můj první plech vypadal tak nějak všelijak. Pár zelinkavých korálků z obchodu Tiger (pytlík za 90,-) a pár korálků jsem dostala od rodiny, ať to nějak zužitkuju :)

Můj první pokus před, behem a po pečení.

První plech se pekl na 110 stupňů a já čekala a čekala až nebude důlek uvnitř korálku patrný. Myslela jsem si, že za 20 minut bude hotovo, ale na svoji první várku enamelek jsem si musela počkat skoro 2 hodiny. Manžel už si klepal na čelo, proč nejdu spát, když běžně chodím spát dřív než on, ale já byla pořád přilepená na skleněných dvířkách trouby :D Ale ta krása, když jsem to vyndala! Netušila jsem, jak ohromnou radost budu mít z pár vlastnoručně upečených enamelek. Obrovskou! To mě nakoplo a přístí dva dny se trouba nezastavila :D Nechtělo se mi čekat tak dlouho, tak jsem vymyslela systém. Na pečící papír jsem si nakreslila mřížku (linky 1,5 cm od sebe), aby se mi na plech vešlo co nejvíc korálků. Střídala jsem 3 plechy. Horkovzdušnou troubu jsem nastavila na 140 stupňů a manufaktura mohla začít.

I starší syn mamince pomáhal :)

Na vyšší teplotu byl sice celý proces rychlejší (jedna várka se pekla tak 45 minut), ale o to smradlavější. Půl hoďka větrání zabrala a než večer přišla návštěva, vše bylo už zase voňavé :)

Enamelky vypadají opravdu opravdově. Skoro bych řekla, že ještě lépe a hlavně za pár korun :) Posuďte sami.

Nějak mě to pečení chytlo, upekla jsem asi půlku pytlíku od každé barvy :)

Dokážete uhádnout, která ze čtyř enamelek v pravém dolním rohu je upečená v troubě? :)

Ne? Tak troušku přiblížíme :)

Pořád se zdají být všechny kupované? Tak ještě trochu z boku :)

Tady už je trošku vidět, že druhá z prava je malinko víc vypouklá. To je ale jediný rozdíl.

Jestli jsem vás trošku inspirovala, tak šup šup, pečeme pečeme :)

Krásný kreativní den přeji :)